„Jestliže milujete ty, kdo milují vás, jakou máte odměnu? To přece dělají i pohané.“ (Mt 5,46) Milovat své blízké – rodinu a přátele – je přirozené. To dokáže každý člověk, i bez víry. Ježíš ale mluví o lásce, která jde dál. O lásce, která nečeká oplátku a překračuje náš vlastní okruh lidí. Patří k ní i přímluvná modlitba za ty, které neznáme, za vzdálené, zapomenuté či ztracené. Právě tam se lidská láska mění v Boží. 🙏