Pohnut soucitem „Když viděl zástupy, bylo mu jich líto…“ (Matouš 9:36) Někdy si myslíme, že Boží vedení přijde jako jasný plán, hlas z nebe nebo „velké povolání“ do daleka. A pak se Bůh ozve úplně jinak: zastaví tě uprostřed běžné cesty… a otevře ti oči pro člověka, který je zrovna před tebou. I Thomas Barnardo chtěl do Číny, ale Bůh mu „dal Londýn“ – přes soucit s dětmi bez domova. Možná právě tak poznáš, kam tě Bůh volá: tam, kde tě to bolí. Tam, kde se v tobě zvedne soucit, který nejde přejít. Ježíš „viděl zástupy“ a nebyl chladný pozorovatel. Byl pohnutý. A pak řekl: „Žeň je velká, dělníků málo… proste Pána žně, ať vyšle dělníky“ (Matouš 9:37–38). Zkus si dnes položit jednoduchou otázku: Kdo je můj „zástup“? Kdo je vyčerpaný, skleslý, přehlížený – a Bůh mi ho dává do cesty? Někdy nezačneš velkým projektem. Začneš jedním krokem: zprávou, návštěvou, modlitbou, konkrétní pomocí.A jestli čekáš na „jistotu“, začni prosbou: „Pane, dej mi své srdce pro lidi.“ A když tě pohne soucit, neodkládej to. To může být Boží kompas. HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Svědectví na Slávu Boží ‼️❤️. Stěhovala jsem se v tomto týdnu do jiného města a bylo to dost dobrý. Přijelo v 8:00 pět mužů s velkou Avií a byli to lidé závislí na drogách. (Na první pohled by si toho člověk nevšiml, ale když jsem brala drogy já nepoznali to ani mi rodiče) Když jsem je uviděla ihned můj duch začal se radovat, protože jsem vnímala, že jim máme zvěstovat evangelium a že jsou namočeni v tomto a úplně nešťastní a tak ptala jsem se našeho Krále Králů - Duchu Svatý co chceš, abych udělala. Ukázal mi na jednoho z těch chlapců a řekl chci aby ses modlila a já citila, že to musím nějak vymyslet, ale říkám si jak a kdy, když stěhují a dva jsou dole a vykládají auto a tři to nosí nahoru😅. Takže mi Duch Svatý, řekl abych je poprosila, že až vyloží poslední kousek ať přijdou všichni nahoru do bytu, že bychom s němí ještě něco potřebovali probrat. Šlo vidět, že byli v otazníku co chceme. Přišli tedy do bytu a když jsme jim řekli, že jsme křesťané a oba z manželem bývali drogově závislí lidé , a že Pán Ježíš nám změnil život a osvobodil nás z temnoty, tak skoro všichni nevěděli kde strčit hlavu. Koukali smutně na zem a mě to vzalo. Udělali jsme kolečko a chytili se kolem pasu a modlili se. Jeden z nich začal plakat a jiní měli zase slzy v očích. 🥹. Každopádně byl tam jeden klučina, který se zrovna rozvádí a při stěhování když jsme prohodili řeč, že jsem také prošla rozvodem, tak mi na to odpověděl velmi naštvaně na mou osobu. Věděla jsem, že je totálně zlomený z rozvodu-má malé děti a žena možná si někoho našla nebo Bůh jen ví jak to tam je. Takže tento chlapec na kterého mi Pán ukázal a byl na mě rozhořčený, tak on byl první, který když jsme se zeptali zda se můžeme pomodlit řekl ANO 😊 a děkoval za modlitbu. Tohle je náš Pán. Úžasné úžasné úžasné. Chlapi slyšeli evangeliu. A ten den jsme byli zařídit televizní připojení a seděla jsem tam a začala jsem tak plakat soucitem a bolestí Pána, jak ho bolí, když takto ďábel někoho drtí a ničí, začala jsem nad nimi vyhlašovat slovo Boží z žalmu a žehnat jim a přimlouvat se... pevně věřím, že přišlo skvětlo do jejich života a věřím, že je uvidíme některé v nebi 🙏. SLÁVA JEŽÍŠI za tento mocný dotyk z nebe♥️💎